Buddhismus patří na Srí Lance mezi hlavní náboženské vyznání a cca ze 70% po celém ostrově se tak stalo převládající vírou a náboženstvím.
Historické kořeny ovšem pramení z dávných dob Indie, indického učení a kultury. Proto mezi další významná náboženství Srí Lanky řadíme hinduismus, a z menšiny také křesťanství a islám.
Buddhismus není ale chápáno jen jako pouhé světové náboženství, nýbrž představuje mnohem víc. Díky jeho šíření a učení, tak ovlivňuje život mnoha lidem po celém světě a především život srílanské komunity. V současnosti má Buddhismus okolo 300 milionů následovníků.
Buddhismus víra nebo učení?
Toto náboženství lze však chápat jako filozofii nebo střední cestu, která vznikla v hlubokém spojení s přírodou a chováním k ní jako celek. Zároveň jej lze definovat také jako určitý způsob uctívání ke všemu, co je živé.
Ať už se jedná o zvířata, rostliny či lásku k lidem, učení sebepoznání a pochopení lidských zvyklostí.
Občas se o buddhismu praví, že se jedná o ateistické náboženství, protože lidé nevyznávají žádného boha ani posvátnou knihu, nimiž by se řídili.
Existují jen dané logické a srozumitelné buddhistické metody s prvky náboženství či psychologie, vyprávějící o probuzení mysli a osvícení Lorda Buddhy na jeho cestě. V Buddhismu je také s Buddhovým učením dochováno několik pravidel, legend a příběhů, které většina lidí následuje a praktikuje v běžném životě.
V praxi se většinou jedná o samé kladné a pozitivní vlastnosti. Může to být např. pokora, dobrosrdečnost a nápomocnost.
Lidé totiž věří, že pokud činí dobro a mohou pomoci druhým, dobro se vždy obrátí zpět k nim. Nikdy toho nebudou litovat, a co víc, mají z toho dobrý pocit a úsměv na tváři. Tento termín se také mnohdy označuje jako „karma“ a jsou s ním spjatá mnohá známá a počeštělá přísloví, např.:
„Jaký si to uděláš, takový to máš.“
„Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“
„Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“
„Jak ty ke mně, tak já k tobě.“
„Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“
Aniž bychom si to uvědomovali, všechna tato přísloví jsou významově odvozená z rozvíjení moudrosti, soucitu a porozumění.
Být si vědomý svých činů a myšlenek, vést morální a dobrý život za účelem trvalého štěstí, zdraví, hojnosti a blahobytu. Šířit dobro, být dobrý člověk a na konci každého dne být podle toho náležitě odměněn svými výsledky.
5 hlavních zásad buddhismu a buddhistických předpisů:
1) Nezabíjet! Nikdy nevzít život jakékoliv živé bytosti!
Většina Buddhistů dodržují pravidlo, že nesmí zabít ani komára nebo mouchu, protože každá živá bytost má právo žít. Tato zásada praví, že ten, kdo někdy zabije, půjde jednoho dne do pekla a v příštím životě bude slaboch nebo nějaký stejný parazit, co nebude žít dlouho.
Všeobecně je také známo, že posvátné zvíře pro Buddhisty je kráva. Takže hovězí maso mezi tradičními Sinhálci k obědu nehledejte.
Najdou se ale samozřejmě i vyjímky u modernějších sinhálských rodin, kde si občas hovězí maso k jídlu dopřejí. Není tedy pravdou, že by vegetariánství bylo přísným pravidlem, skoro každá rodina běžně kupuje jak kuřecí tak i vepřové maso. Dále také mořské plody nebo různé druhy mořských ryb.
Nezabíjet vše, co je živé, je tedy trochu – alespoň co se kuchyně týká – lehce spekulativní.
2) Nekrást! Nikdy nevzít věci, které mi nepatří!
Tato zásada v sobě ukrývá obecný vztah k zemi a zároveň ke společnosti. Vystihuje každodenní kontakt a vztahy s lidmi, dodržování určitého chování, morálky a nastavených pravidel společnosti.
Poukazuje např. na špatné zlozvyky podlehnout nesprávnému, dychtivost a touhu po materialismu a věcech, o kterých víme, že bychom se bez nich dokázali obejít či o usilování získávání věcí, majetku, jiných hodnot až do fáze, kdy nad tím vším ztrácíme kontrolu.
Uvědomění si, že žádná věc nenaplní naše očekávání a neuspokojí náš vztah se rozvíjet, protože za peníze se štěstí ani zdraví či láska koupit nedá.
3)Nepodvádět! Nikdy nepodvádět a vždy mluvit pravdu!
4) Nelhat! Nikdy nelhat a vždy mluvit pravdu!
Tyto dvě specifické zásady spolu vzájemně velmi úzce souvisí. Vypovídají o toleranci vůči druhým a blízkým osobám. Ctí se pravda a poctivost. Také vždy a za jakýchkoliv okolností platí pravidlo - mluvit pravdu.
Patří sem např.: manželský slib či důvěra v partnerství, přátelství a v rodině. Významově lze tuto zásadu definovat tak, že sami sebe byste nikdy neměli nechávat se podmanit, ovlivňovat či manipulovat.
Na druhou stranu ani vy byste neměli být manipulátorem ostatních a ovlivňovat a využívat druhé jako zbraň, např. prostřednictvím sexuální touhy.
Chtivost patří mezi hlavní aspekty, jak lehce a snadno lze někomu ublížit. Konat dobré skutky a šířit dále dobro představuje v buddhismu tu správnou cestu!
5) Nepít alkohol! Nikdy neužívat žádné návykové látky!
O buddhistech je běžně známo, že co se týká pití alkoholu jsou velmi zdrženliví. Ve skutečnosti však ani buddhisté nejsou stoprocentně svatí, takže i mnoho rodin si občas nějakou sklenku alkoholu rádi dopřejí.
Tato zásada ovšem nezakazuje, nýbrž definuje zlatou střední cestu, jak odvést pozornost od všeho, co může být návykové, naučit se ovládat a nepodlehnout pokušení bez nutnosti překročit dané hranice!
Neznamená to vzdání se pití alkoholu či společenského života a zábavy úplně, ale hledání přijatelnějšího přístupu, jak si dovolit potěšení v určité míře srozumitelnosti.
Mé vlastní poznatky o praktikování buddhismu na Srí Lance
Rodina je jedno z hlavních slov, které se vám vryje do paměti, jakmile se někdo zmíní o srílanské kultuře. Mezi Sinhálci je totiž významově rodina na prvním místě! Tak to bylo, je a vždy bude. Je až neuvěřitelné na jakém silném poutu si zde každá rodina zakládá a staví.
Rodina má pro všechny mnohonásobně vyšší hodnotu než je pak samotné manželství, láska a sex dohromady. Rodina zde představuje především spojenectví, víru, oddanost, zázemí a stabilitu.
V časech dobrých i zlých – od toho tu je a vždy bude rodina. Umět se postarat, zabezpečit, uživit ji, šířit, předat a následovat v ní dobro, víru a jasná pravidla z generace na generaci.
Pokud dojde k rozpadu rodiny, vše v tu chvíli ztratí smysl, dojde k odcizení a zbyde jen samotná víra. Není cesty zpět. Rozpadnutí rodiny a rozvod je mezi Sinhálci považováno jako velká ostuda. I přesto, že ne každá rodina vznikla uzavřením sňatku z lásky nebo svobodné volby, rodina je místo, kde se očekává, že se zvládne a ustojí vše. Je to základní stavební kámen života, který by měl ustát a zachovat si svou stabilitu od začátku až do konce se všemi tajemstvími, překážkami, touhami i konflikty.
Rodina představuje na Srí Lance obrovskou cenu a nelze ji brát jako přestupní stanici a vyměnit za jinou. Rodina zde znamená pravé bohatství nesoucí sílu a moc.
Pokora je také jedna z hlavních vlastností a předností v komunikaci a chování. Jen málokdy narazíte na někoho, kdo je cholerik výbušné povahy, zvyklý jednat v afektu či v ironii a zároveň vyznávající buddhismus.
Ba naopak, komunikace se Sinhálci se nese v klidném duchu a míru, která ve vás při konverzaci vyvolává nesmírný pocit blaženosti a klidu, někdy i lepšího soustředění.
Umět jednat pokorně se člověk musí naučit, s tím se jen tak nikdo nenarodí. Naštěstí na Srí Lance je pokora celkem sžitá a spjatá s náboženstvím a místní kulturou.
I když se tak může na první pohled rušného života na Srí Lance zdát, nikdo většinou nikam moc nespěchá a na vše tu je dostatek času. Z toho pramení i několik prokazatelných faktů, že Sinhálci jsou velmi učenliví, vytrvalí s jakoukoliv prací a jsou také znamenitými představiteli toho, jak lépe naložit a vyrovnat se s nepříjemnými situacemi.
Tedy s tím, jak správně naslouchat svému nitru, vlastnímu tělu a zároveň mysli. Proto je také věděcky známo, že většina lidí vyznávající buddhovo učení mají tzv. šestý smysl pro mimotělní zážitky a jsou proto označovány jako za vrcholové šířitele učení meditace a dalších mentálních provádění určitých úloh, založených na subjektech odehrávajících se v mozkovém kmeni člověka.
Ne nadarmo se říká, že vše se odehrává v naší hlavě a čemu věříme my sami, to dokážeme vesmírnou sílou k sobě přivolat a naopak.
V životě existuje mnoho situací, které se nám dějí oprávněně, někdy za účelem nového poznání či životní lekce anebo jen občas do našeho života vstoupí jako nahodilé a osudové zážitky, pro které se marně snažíme hledat vysvětlení. Přečtěte si Můj příběh o mé nové životní lekci. 🙂
Buddhisté se také vyznačují tím, že jsou ze všech vůdců jakéhokoliv náboženství nejlépe připraveni a smířeni s konečnou fází života, tedy snadněji připraveni přijmout smrt.
Podobně jako v hinduismu i Buddhisté věří v převtělování neboli reinkarnaci. Tento proces lze definovat jako víru, kdy se lidská duše po smrti zrodí v novém těle, v němž pak žije znovu pozemský život, ať už jako člověk, zvíře anebo rostlina.
S tímto úzce souvisí karmický zákon, kde veškeré následky či příčiny spáchané v minulém životě, jsou pak odrazem a následným posláním další role, v příštím životě.
Karmická metoda je také aplikována i v běžném životě, např. jak se lépe vyrovnat s negativním okolím, vztahy mezi lidmi, stresem, depresí, pracovním tlakem či vyvolávanými konflikty a spory.
O čem možná nevíte?
Věděli jste, že Srí Lanka má ve svém kalendáři nejvíce svátků a nepracovních dnů na světě?
Nejčastěji opakujícím se svátkem na Srí Lance je úplněk, který pro všechny obyvatele Srí Lanky vždy znamená den volna. Buddhisté si díky tomu vždy připomínají významné události spjaté s buddhistickou kulturou. Jedna legenda také praví, že v životě Lorda Buddhy se uskutečnilo několik takovýchto významných událostí předtím, než dosáhl úplného osvícení a poté nirvany.
Nirvana znamená osvobození, ztráta jakéhokoliv pouta, zánik strasti a ztráta duchovního vědomí a těla, které je osvobozené od všeho až od úplné nevědomosti.
Mezi nejznámější buddhistické oslavy patří mimo obyčejné Full Moon Poya Days také Vesak Full Moon Poya Day, který se obvykle slaví v měsíci květnu a trvá obvykle dva dny. Někdy je tento den označován jako na úkor oslavy Buddhova zrození a dle legendy se vypráví 550 příběhů, které Buddha zažil na svých cestách.
Mezi další pak samozřejmě patří Sinhala and Tamil New Year – Sinhálský a Tamilský Nový rok.
Ve všech těchto posvátných dnech se všechny rodiny z města i tradičních vesniček vydávají do buddhistických chrámů – templů a přinášejí k soškám Buddhy květiny, tácy s ovocem či s rýží a penězi jako poděkování a požehnání.
Poté začínají všichni odříkávat, s přiloženýma rukama k sobě, své modlitby několikrát za sebou a modlí se za blaho svých dcer a synů, zdraví svých blízkých, rodinný blahobyt a prosperitu.