Volunteering day – (dobrovolničení) aneb procházka se seniory v Průhonickém parku ve spolupráci s Adra ČR

Po dlouhééé době tu mám velký update uplynulých událostí 🙂

  • STARÁM SE A PRACUJI a na sdílení nemám za poslední dobu energii ani náladu. Občas se tak stane, že síly dochází nebo se nachází v situaci, které nechcete sdílet hned.
  • SHROMAŽĎUJI A VSTŘEBÁVÁM náš rodinný chaos doma a těším se na ten den, kdy konečně budu moci představit svůj nový připravovaný e-book v celé své kráse.
  • SOUSTŘEDÍM SE NA ŽIVOT V PŘÍTOMNOSTI a hodně se snažím vnímat a pochopit dědovo dlouhotrvající trápení, které intenzivně trvá a stupňuje se k horšímu…

Po delší odmlce jsem tentokrát svého dědu vyměnila za velice aktivní 92 letou babičku z Domova seniorů Háje v Praze, kde jsem se ocitla díky svému novému zaměstnání a díky spolupráci s Adra ČR v roli dobrovolníka, jako doprovod na procházce se seniory v okolí Průhonického parku.

(Tato dáma se mne mimochodem ujala s velikým nadšením a obdivem pro můj prši-klobouk do deště 😀 )

Díky této akci, která vznikla ve spolupráci s českou organizací Adra jsem posoudila rozdíl mezi domácí péčí, která začíná být u nás doma poměrně náročná a organizovanou péčí za pomoci asistence.

Bylo zajímavé poslouchat zážitky z mládí a starosti bolesti i od jiných seniorů, abych pak mohla doma dědovi povyprávět, že na svá trápení přece není na tomhle světě sám!

Na svůj první výlet po 8. měsících karantény tak mohla vyrazit celá řada seniorů. Přestože nás přepadlo zamračené a deštivé počasí, tuto akci jsme si společně s mými novými kolegy, moc užili.

I přesto, že většina seniorů byla indisponována na invalidním vozíku nebo používali hůlku a chodítko pro lepší stabilitu při chůzi, díky naší účasti se všem seniorům, po tak dlouhé době dostalo nadmíru pozornosti a ocenili náš zájem strávit den v doprovodu mladší generace i naši vzájemnou podporu.

Domov pro seniory Háje se mimojiné stará i o seniory, kteří trpí Parkinsonovou chorobou.

Malé připomenutí

Berte prosím na vědomí, že omezení vzniklá z důvodu pandemie koronaviru mělo a stále má ničivý dopad na mnoho domovů pro seniory i na seniory v pečovatelských a oddechových léčebných centrech.

Mnoho starších lidí zemřelo za velmi nepříznivých podmínek, izolovaní od svých blízkých a s nemožností se rozloučit se svými nejbližšími rodinnými příslušníky.

V posledním stadiu nemoci nebo v určité fázi věku života, všichni senioři potřebují pomoci, vyžadují asistenci a obrovskou dávku podpory nejen té duševní, ale i té fyzické, a to zejména od své rodiny a svých nejbližších.

Čas je ten nejlepší dar, který vy – jako mladší jedinec můžete starší generaci předat a zároveň se sám/sama díky nim obohatit. Vaše role je klíčová stejně tak, jako váš osobitý přístup, nadhled a respekt vůči starší generaci.

Nezapomínejte na své starší členy rodiny!

Navštěvujte je pravidelně a volejte si často! Naslouchejte!

Vyslechněte si jejich obavy, trápení a starosti, tužby, rady i názory! Budete možná zaskočeni i překvapeni.

Jezte v jejich společnosti u jednoho stolu, pokud vám to situace dovolí a buďte součástí daného okamžiku. Nikdo se necítí příjemně izolován a sám někde v koutě.

Sdílejte toto nastavené povědomí a nezapomeňte být za jakýchkoliv okolností nápomocní, ohleduplní a pokorní ke starším lidem. Nikdy nevíte, koho budete ve stáří potřebovat vy sami.

 

 

Holka s hlavou v oblacích a kufry na cestách, která přistála do role pečovatelky. Ukazuji lidem, že honba za kariérou není vše a skrze vlastní zkušenost inspiruji ostatní, aby si dovolili ZPOMALIT a věnovali svůj čas těm, kterým už moc nezbývá. Rozdávám návody, jak zodpovědně zvládnout domácí péči o člena rodiny a kdy je vhodné, přistoupit k péči v lůžkových či hospicových zařízeních. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.